Bárta: Ve Voticích mám lepší zázemí než v Benešově
Benešov – Divizní hráči fotbalového Benešova nebyli schopni na podzim napnout síť na zády soupeřových brankářů, protahovali to tak dlouho, až vedení došla trpělivost a trenér Martin Bárta dostal padáka. Ten se však brzy oklepal a od zimy se ujal vlády trenérské lavičky ve Voticích, které hrají ale jen I. B třídu. „Jasně, ohledně soutěže je to velký skok. Co se ale týče jednání a zázemí, tak je to oproti Benešovu skok o jednu třídu nahoru," hlásí Bárta.
Po benešovském vyhazovu (22. října) jste začal v zimě trénovat Votice, které hrají „jen" I. B třídu. Měl jste i jiné nabídky?
Hned po skončení v Benešově jsem dostal nabídku trénovat mládežnický celek Sparty Praha. Lákalo mě to, ale bylo by to pro mě obrovsky složité. Na jednu stranu jsem se mohl časem ve Spartě posunout dál, ale na druhou stranu byly aspekty, které rozhodly, že jsem musel nabídku odmítnout. Žáci trénují již od 15 hodin a musel bych chodit dřív z práce (pozn. pracovní dobu má od 8 do 16.30), abych byl v Praze nejpozději půl hodiny před tréninkem, což by bylo složité skloubit. Trošku strašákem byl i přechod z chlapů do žáků, kdyby to bylo opačně, tak by to bylo v pohodě. Ani po finanční stránce by se mi to nevyplatilo, protože bych většinu peněz projezdil.
Měl jste i nabídku z mužů?
I ta přišla a byla z Táborska, kdy jsem mluvil s šéfem klubu panem Smržem o nabídce dělat asistenta u druholigového mužstva. Jenže v té době ještě neměli vyřešený post hlavního trenéra a nevědělo se, jestli Luboš Zákostelský u mužstva zůstane. Neměli jsme nic domluveno předem, bavili jsme se otevřeně, ale ne nějak závazně. Dal jsem jim termín do konce listopadu, ať se rozhodnou, protože v té době jsme již měl nabídku z Votic, kde jsem slíbil, že pokud se nedohodnu na Spartě a v Táborsku, tak půjdu trénovat do Votic.
Jaký je to pro Vás skok jít z divize do I. B třídy?
Jasně, ohledně soutěže je to velký skok. Co se ale týče jednání a zázemí, tak je to oproti Benešovu skok o jednu třídu nahoru. Na všech podmínkách, co se týče hráčů, zázemí, soustředění, materiálního zabezpečení a další, jsem se bez problémů dohodnul. Třeba ohledně soustředění se mě pan Šedivý ptal, jestli nějaké mám a pokud ne, tak, že ho v pohodě sežene, zaplatí všechno a hráči nehradí ani korunu.
Jak dlouho chcete ve Voticích vydržet?
Uvidíme, zatím jsme to neřešili. Prvořadé je pro nás jaro, abychom udrželi první příčku a podařilo se nám postoupit. V létě si potom sedneme a rozhodneme se, jak dál.
V Benešově jste si stěžoval, že Vám vedení nekoupilo posily. Ve Voticích budete muset spoléhat na domácí hráče plus tři až čtyři zkušené hráče, kteří hráli stabilně divizi. Jak se s tím vypořádáte?
Osa týmu je daná, mužstvo má svoji tvář a projev. Můžu se opřít od Čupra, který by měl být pilířem mužstva, po Luďka Bareše, Mariána Viskupa, Michala Budila i mladého Honzu Říhu, který také nastoupil do divizních zápasů, po kluky, kteří jsou věkově zkušení jako Honza Kolář nebo Karel Pohan. V současné době by bylo mužstvo potřeba doplnit maximálně na dvou postech. Soutěž ale není jednoduchá a po nepřihlášení divize (pozn. před letošní sezonou) se někteří kluci uspokojili I. B třídou. Vyhovuje jim to a jsou uchlácholení, to jim musím v hlavě změnit. Ostatní mužstva také nespí a budou nám chtít postup znepříjemnit. Já však věřím, že to s námi budou mít těžké.
Kde byste chtěl mužstvo posílit?
To si zatím nechám pro sebe.
Podíváte se za posilami i do Benešova. Teď skončili bratři Štěpánové. Nekontaktoval jste je?
Z Benešova nikoho do Votic tahat nebudu. Mluvil jsem jen s Ondrou Štěpánem, ale ten mi jasně řekl, že nechce, tak jsme o tom více nemluvili.
Kdo Vám dělá ve Voticích asistenta?
Pravou rukou pro mě bude na lavičce Luboš Javorský, který dělá i vedoucího mužstva. O rozcvičky před zápasem a na pohled ze hřiště budu spojený s Martinem Čuprem.
Začali jste trénovat 14. ledna. Jaký máte připravený tréninkový plán?
Až do 15. února budeme trénovat třikrát v týdnu plus víkendové přípravné zápasy. Poté budeme trénovat jen dvakrát v týdnu. Navíc od úterý 29. ledna do soboty 2. února odjíždíme na soustředění do Horní Malé Úpy, kde jsem byl třikrát s Benešovem a jsou tam výborné podmínky.
Jak jste spokojený s přístupem hráčů?
Na každém tréninku bylo šestnáct hráčů, což by mi vyhovovalo, pokud by to bylo vždy. Vím ale, že je to I. B třída a hráči někdy kvůli práci budou chybět. Přesto budu po nich v tomto směru šlapat, aby hlavně v zimní přípravě odvedli maximum, protože z toho žijí dlouho, což se mi osvědčilo.
S kým hrajete přípravné zápasy?
Hrajeme většinu zápasů doma na umělé trávě od 14 hodin. Začínáme v sobotu (pozn. dnes) s Dobříší, potom jsme se domluvili na středu 6. února s juniorkou Příbrami od 18 hodin, 9. února máme Sedlčany, 16. února Teplýšovice, 23. února jedeme do Táborska, a první tři březnové soboty hrajeme s Petrovicemi, Kondrací a generálku na mistráky s Poříčím nad Sázavou.
A mohl bych ještě něco dodat?
Ano.
Na Benešov vzpomínám rád a dokonce jsem věnoval klubu částku ze své finanční odměny za trénování na rozvoj mládežnické kopané.
Autor: Pavel Šimáček