Jediná a rozhodující branka padla ve 2. minutě po rohovém kopu a závaru před brankou, míč se odrazil od břevna k Sieglovi a ten si už věděl rady - 1:0. Domácí pak po celý zápas marně dobývali horažďovickou branku, vypracovali si řadu šancí, ale dalších gólů se nedočkali. Zvláště Z. Svoboda, Kounovský, Slabý a Siegl byli aktivní a neustále zaměstnávali brankáře hostí Koláře, který několikrát musel předvést své umění. Votičtí měli i pořádný kopec smůly, když střely Horňáka a Kounovského orazítkovaly břevno a tyč a dvakrát odvraceli z brankové čáry bránící hráči Horažďovic.
Ivan Čabala, trenér Votic: „Zasloužené vítězství, škoda jen, že to nebylo vyšším rozdílem, protože během devadesáti minut jsme měli převahu, z které se vyskytla řada šancí. Bohužel se neproměnily. Proti posledním zápasům, kde jsme střelecky zaostávali, jsme tentokrát stříleli jak u Verdunu. V týdnu jsme se střelbě věnovali a dál budeme. Pozitivní je, že se do šancí dostáváme, jen ta koncovka selhala. Snad nám to tam začne padat. Udělali jsme také nějaké změny v sestavě a na hře se to projevilo. Pochvalu zaslouží celé mužstvo, které zápas odjezdilo, ale zvlášť bych chtěl vyzdvihnout Slabého. Hrál výborně a za výkon si zasloužil vstřelit branku. Svobodu už ani chválit nemusím, z jeho přihrávek se celá hra odvíjí."
rou,jav